O prospěšnosti probiotik slyšíme ze všech stran – doporučují je lékaři, lékárníci i nejrůznější weby o zdraví. Pokud jste probiotika do jídelníčku ještě nezařadili, po přečtení tohoto článku možná změníte názor. Probiotika totiž nabízí mnohem víc než jen lepší trávení.

Co jsou probiotika

Když se řekne probiotika, možná se vám vybaví pojem antibiotika. Podobnost není náhodná – oba názvy vycházejí z řeckého slova „biotic", tedy „život". Zatímco antibiotika bakterie ničí, probiotika je naopak podporují – samozřejmě takové, které jsou organismu prospěšné. Probiotika jsou kultury mikroskopických organismů s řadou důležitých funkcí: zneškodňují patogenní bakterie, podílí se na produkci některých vitaminů a mají příznivý vliv na imunitu a trávení.

Probiotika vs. prebiotika: v čem je rozdíl

Při pohledu na regál s doplňky stravy se snadno spletou probiotika s prebiotiky. Přestože spolu úzce souvisí, jde o odlišné produkty. Probiotika tvoří samotné probiotické bakterie, prebiotika jsou naopak potrava, kterou se tyto bakterie živí – při pravidelném příjmu tak podporujeme jejich růst, množení a zakládání nových kolonií. Prebiotika nemusíme dodávat jen pomocí doplňků stravy – jde primárně o nerozpustnou vlákninu (inulin, oligofruktózu), kterou najdeme v ovoci, zelenině nebo třeba čekance. Kombinaci obou pak označujeme jako synbiotika.

Kde se v těle nacházejí probiotické bakterie

Probiotické bakterie najdeme především ve střevech, ale zdaleka ne jen tam. Typicky se vyskytují na místech, která jsou v kontaktu s okolním světem:

• ústa,
• kůže,
• plíce,
• močová trubice,
• pochva.

Kdy dochází k bakteriální nerovnováze

V ideálním případě jsou bakterie v těle v rovnováze a my se těšíme dobrému zdraví. Tahle rovnováha je ale poměrně křehká – narušit ji může prodělaná infekce nebo zánět, užívání antibiotik, výrazný stres, nadměrné množství alkoholu i některé léky. Přemnožením patogenních bakterií pak může dojít k nepříjemným zdravotním obtížím, nejčastěji:

• zácpě,
• průjmu,
• kvasinkové infekci (v pochvě nebo v ústní dutině – soor),
• ekzému,
• rozvoji zánětlivého onemocnění střev.

V tu chvíli přichází na řadu doplnění hladiny prospěšných probiotických bakterií, ať už prostřednictvím pestré stravy, nebo probiotik.

Jak probiotika fungují

Hlavním úkolem probiotik je udržovat zdravou rovnováhu v těle. Nejde o lék v pravém slova smyslu, dokáží ale částečně „bojovat" s patogenními bakteriemi a ulevit od obtíží, které vyvolaly. Konkrétní funkce záleží na kmeni probiotických bakterií – zatímco některé kmeny pomáhají s trávením, jiné chrání před špatnými bakteriemi, pomáhají vytvářet vitaminy nebo napomáhají vstřebávání léků do krve.

Jaké jsou benefity probiotik

Díky rozmanitým funkcím probiotických bakterií mohou při pravidelném užívání nabídnout řadu zdravotních benefitů. Je ale potřeba dodat, že nefungují jako léčivo, spíš jako podpůrný doplněk stravy při konkrétních obtížích – a u řady z nich je vědeckých důkazů zatím míň, než by se čekalo.

Zlepšení trávení

Nejčastěji se s doporučením na probiotika setkáme právě u trávicích potíží. Pomoct mohou například u průjmů vyvolaných antibiotickou léčbou. Lidé s intolerancí na laktózu často uvádí, že jim probiotika pomáhají zmírnit nadýmání a průjmy. Podobně se používají i u zácpy, zánětlivého onemocnění střev nebo bolestí břicha.

Posílení imunity

Probiotické bakterie hrají roli při ochraně střev před patogenními bakteriemi, viry a kvasinkami, a jsou tak nedílnou součástí funkční imunity. Souvisí s tím i jejich podíl na přirozené produkci a vstřebávání některých vitaminů, například B12.

Zdravé zuby a dásně

Škodlivé bakterie nenajdeme jen ve střevech, ale hned na začátku trávicího traktu – v ústech, kde jsou příčinou zubního plaku a kazu. Mechanické čištění zubů zůstává základem, dostatek prospěšných bakterií ale může pomoct při obtížích s dutinou ústní – ničí bakterie způsobující kaz a pomáhají snižovat pH v ústech.

Prevence potravinových alergií

Tahle oblast účinků probiotik je zatím málo prozkoumaná, výzkumy ale naznačují, že by probiotika mohla hrát roli v prevenci potravinových alergií. Lidem s už rozvinutou alergií nebo intolerancí pravděpodobně příliš nepomůžou, odborníci ale poukazují na možnou prospěšnost užívání v těhotenství a při kojení.

Nejčastější typy probiotických bakterií

Laktobacily

Nejznámějšími probiotickými bakteriemi jsou laktobacily – lactobacillus casei, rhamnosus, acidophilus a reuteri. Dokáží měnit laktózu na kyselinu mléčnou, která ničí patogenní bakterie. Pomáhají tak nejen s trávením, ale i s ničením bakterií způsobujících střevní obtíže, jako je salmonela.

Bifidobakterie

Bifidobakterie zvyšují účinek laktobacilů. Jsou důležité i proto, že jde o první bakterie, se kterými přijdeme do kontaktu při narození – najdeme je v porodních cestách i mateřském mléce, kde se podílí na budování imunitního systému.

Prospěšné kvasinky

Kvasinky vnímáme v souvislosti se zdravím často negativně, existují ale i prospěšné kmeny. Příkladem je Saccharomyces boulardii, která zvyšuje odolnost střeva proti patogenním bakteriím. Osvědčila se při užívání antibiotik i jako prevence střevních obtíží při cestování.

Přirozené zdroje probiotik v potravě

Pokud chcete probiotické bakterie dodat tělu přirozenou cestou, zařaďte do jídelníčku fermentované potraviny – jogurt, kefír, kimči, tempeh, miso nebo kombuchu. Probiotické kultury obsahuje i fermentovaný sýr typu Cottage.

Jak a kdy probiotika užívat

Při užívání s antibiotiky je vhodné dodržet mezi dávkami odstup alespoň 2 hodiny, aby antibiotikum nezničilo probiotické bakterie dřív, než se uchytí – a v užívání pokračovat i několik dní po skončení léčby, kdy se střevní mikroflóra teprve obnovuje. Jednorázová dávka většinou nestačí – u probiotik se efekt obvykle dostavuje po několika týdnech pravidelného užívání, ne po jedné kapsli.

V těhotenství a při kojení jsou probiotika u většiny lidí považována za bezpečná, i tak je ale vhodné užívání probrat s lékařem. Zvýšenou opatrnost by měli mít lidé s vážně oslabenou imunitou nebo závažným onemocněním – v těchto případech je namístě probiotika nasadit až po konzultaci s lékařem, ne na vlastní pěst.

Jak vybrat vhodnou formu probiotik

Pokud vsadíte na doplňky stravy, vybírat můžete mezi kapslemi, kapkami, tabletami nebo čípky. Kromě formy zvažte, jaké kmeny probiotik produkt obsahuje – ne všechny kmeny mají stejný účinek. Důležité je i jejich množství: hodnota CFU (počet životaschopných jednotek) by se měla pohybovat v rozmezí 10⁸ až 10¹¹.

Časté dotazy o probiotikách

Co patří mezi probiotika?

Nejčastěji jde o bakterie rodu Lactobacillus a Bifidobacterium, ale i o prospěšné kvasinky jako Saccharomyces boulardii. Najdeme je jak ve fermentovaných potravinách, tak v doplňcích stravy.

Musím probiotika brát s jídlem, nebo nalačno?

Záleží na konkrétním produktu – řiďte se vždy příbalovou informací. Obecně platí, že u kmenů citlivých na žaludeční kyselinu se doporučuje užívání s jídlem nebo krátce po něm, kdy je žaludeční prostředí méně kyselé.

Jak dlouho probiotika užívat?

Krátkodobě, typicky v řádu týdnů, se používají třeba při a po antibiotické léčbě. Při dlouhodobých trávicích obtížích se často užívají v delších kúrách, o jejich délce je ale dobré se poradit s lékařem nebo lékárníkem.

Jsou probiotika bezpečná v těhotenství?

U zdravých těhotných žen jsou probiotika obecně považována za bezpečná, doplněk stravy je ale vždy dobré předem probrat s gynekologem.

Shrnutí na závěr

Probiotika jsou prospěšné mikroorganismy, které pomáhají udržovat rovnováhu bakterií v těle – ve střevech, ale i v ústech, na kůži nebo v pochvě. Nejvíc se osvědčují při trávicích potížích, podpoře imunity a po antibiotické léčbě, funkce se ale liší podle konkrétního kmene. Základem by měla být pestrá strava s fermentovanými potravinami, u doplňků stravy pak vybírejte podle kmene a množství CFU, ne jen podle ceny.

Zdroje

• Probiotics: Usefulness and Safety - NCCIH (National Institutes of Health)
• Probiotika, prebiotika, synbiotika - WikiSkripta